Meditace bývá často považována za východní modlitební techniku, ale provází křesťanství od samého jeho počátku. Křesťanská meditace je plně soustředěna na osobu Ježíše Krista.

Raději používám slovo naslouchat než meditovat. Má více evangelický charakter a hlavně neoznačuje osamělou činnost, ale setkání, výměnu, blízkost srdcí: což je v podstatě osobní modlitba, oracio. (o. H. Caffarel*)

Nejpropracovanější systém meditace - duchovní cvičení (exercicie) - pochází od sv. Ignáce z Loyoly*.

​

 

CO JE ROZJÍMÁNÍ? 

Vnitřní modlitba není nic jiného než styk přátelství, časté přebývání o samotě s tím, od něhož víme, že nás miluje. (sv. Terezie od Ježíše*)

Sv. Tomáš Akvinský* tvrdí, že rozjímání nás uchvacuje poznáním velikosti Boha a provokuje v nás lásku k němu.

Společně se sv. Bernardem z Clairvaux* popisují meditaci (consideratio) jako "hledání pravdy". Rozjímání v jejich pojetí je však něco zcela odlišného od studia, které je také "hledáním pravdy".

Sám Ježíš nás na to upozorňuje: „Dávejte si pozor, jak nasloucháte.....“ Lk 8,18 

​

 

KOMU JE ROZJÍMÁNÍ URČENO? 

Rozjímání je pro ty, kterým nestačí pouhé objektivní a pojmové vědění "o" životě, "o" Bohu - nejvyšších skutečnostech. Chtějí navázat důvěrný kontakt s pravdou samotnou, s Bohem. Chtějí prožít nejhlubší skutečnosti života tím, že je budou žít.

​

 

KDE ROZJÍMAT?

Správnou atmosférou pro rozjímání (meditaci) je ticho, pokoj a vyrovnanost.

​

 

JAK ROZJÍMAT?

Celá naše bytost, duše, tělo, rozum, srdce, představivost, paměť a vůle, musí být pozorné k Ježíšovu slovu. Musí se mu otevřít, ustoupit a nechat se jím obejmout, ovládnout, zmocnit a bezpodmínečně se s ním ztotožnit. (o. H. Caffarel)

​

NĚKOLIK KROKŮ K ROZJÍMÁNÍ.

• Najít si místo a tělesný postoj pro meditaci, uvědomit si, k čemu se chystáme, že vstupujeme na „svatou půdu".

• Poloha těla – taková, aby nerušila, ale byla současně projevem úcty k Bohu

• Přípravná modlitba: Prosit Boha o milost, aby vše v mém životě směřovalo k jeho chvále a ke službě. Prosit o vedení Duchem svatým v meditaci...

• (přiblížení není možné bez pokory a dětské důvěry)

• Pečlivě si přečíst meditovaný text (i opakovaně)

• Představit si popisovanou scénu - kde a jak se odehrává, co se v daném textu děje

• Prosit Boha o specifický dar podle meditovaného textu, např. při meditaci Kristova utrpení o pochopení bolesti, při meditaci vzkříšení o radost, při meditacích Kristova života o podobnou empatii, pokoru, trpělivost apod.

• Použít rozum a všechny smysly k prožívání děje, který meditujeme. Dívat se, poslouchat, účastnit se děje. Nechat meditovanou událost k sobě mluvit: kde jsem já, proč apod. a jak to mluví do mého života.

​

 

CÍL ROZJÍMÁNÍ? 

„Rozjímání je způsobem, jak se povznést k Bohu, ale není samo o sobě cílem. Jeho cílem je láska k Bohu a bližnímu. Miluj Boha z celé své duše, bez výhrady, a miluj bližního jako sebe sama, a splníš již z poloviny své rozjímání.“ (otec Pio)

V rozjímavé modlitbě je velmi důležité, abychom nechtěli dosáhnout příliš mnoho sami. Především musíme dávat pozor na to, jak se nás Boží Duch tiše dotýká a jak nás vede. Dáváme tedy v rozjímání pozor na Jeho slova a odevzdáváme se do vedení Božího Ducha.

​

​

Vysvětlivky: 

*sv. Ignác z Loyoly – duchovní otec, spoluzakladatel Tovaryšstva Ježíšova (jezuitů), jeden z největších křesťanských mystiků.

 

*sv. Terezie od Ježíše – španělská mystička a reformátorka karmelitánského řádu. První žena, která se stala učitelkou církve.

*sv. Tomáš Akvinský – katolický filozof a teolog scholastické tradice. V římskokatolické církvi patří mezi 35 učitelů církve a platí za jednu z největších teologických autorit.

*sv. Bernard z Clairvaux – cisterciácký mnich, významný středověký teolog, filosof, myslitel, mystik a učitel církve.

*otec Pio (sv. Pio z Pietrelciny) - italský kapucín, kněz, obdařený mnoha charismaty k duchovnímu vedení

*H. Caffarel – francouzský kněz, zakladatel hnutí Equipe Notre Dame. V roce 2006 bylo zahájeno jeho blahořečení.